CEJN VELKÝ - Abramis brama
Řád: Máloostní (Cypriniformes), Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: cejn velký je rozšířen ve vodách celé Evropy s vyjímkou
severní části Skandinávie a Skotska, nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v
Itálii, na Balkáně a na Krymu. U nás je možno výskyt označit jako velmi hojný. Je
to původní a typická ryba dolních částí větších řek, podle níž jsou tyto úseky
označovány jako cejnové pásmo. Vyskytuje se v různých typech stojatých vod, v tůních,
slepých ramenech, jezerech po těžbě štěrkopísku a v propadlinách. Vhodné podmínky
nalezl i ve většině našich údolních nádrží.
Popis: má výrazně vysoké a ze stran zploštělé tělo, výška těla je v délce
obsažena 2,5-3 krát. Hlava je v poměru k velikosti těla malá, s velkým okem. Ústa
mají spodní postavení a jsou vysunovatelná, což umožňuje cejnu velkému sběr potravy
ze dna. Tělo je kryté velkými, poměrně snadno uvolnitelnými šupinami. Kýl mezi
břišními ploutvemi a řitním otvorem je bez šupin. Ploutve jsou poměrně dlouhé
a zaostřené, se základním šedomodrým zabarvením. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-3 tvrdé
a 7-10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 23-30 měkkých paprsků. V době tření
se u samců objevuje výrazná třecí vyrážka po celém těle. Hřbet je zbarven nejtmavěji,
téměř modročerně, boky jsou světlejší, břicho je stříbřité. Mladší jedinci jsou
stříbřití, teprve u starších jedinců dostává celkové zbarvení těla tmavý odstín se
zlatožlutým nádechem. V postranní čáře je 48-60 šupin, nad postranní čarou 11-16,
pod ní 6-9 šupin, žaberních tyčinek je 18-26 a požerákové zuby jsou jednořadé s rýhou
na žvýkací plošce.
Biologie: nejvhodnější prostředí nachází v pomalu proudících nebo stojatých
vodách s bahnitým dnem, v dolních částech větších toků a v přilehlých odstavených
ramenech a tůních. Rovněž jezera a nádrže mu poskytují příhodné prostředí. Žije
v hejnech, která se zejména v nádržích pohybují v průběhu dne za potravou, v průběhu
roku na zimoviště nebo trdliště. Je to ryba volného vodního sloupce (pelagiálu).
U mladších jedinců tvoří hlavní složku potravy perloočky a buchanky, u starších
jedinců jsou to především živočichové žijící na dně, larvy pakomárů a jiného
vodního hmyzu, měkkýši, nitěnky apod. I u starších jedinců však může tvořit plankton
podstatnou část potravy. Určitý význam v potravě cejna mají též řasy, úlomky rostlin
a detrit. Cejn velký se u nás dožívá 15-20, v průměru 7-10 roků. Jeho růst je v
jednotlivých tocích a nádržích velmi variabilní v závislosti na množství potravy a
délce vegetačního období. Velmi pomalu roste v nádržích, kde se přemnoží. Jeho
růst dosahuje v prvním roce života 4-9 cm, ve druhém roce 7-14 cm, ve třetím roce
10-18 cm, ve čtvrtém roce 12-24 cm, v pátém roce 13-29 cm, v šestém roce 15-34 cm,
v sedmém roce 16-36 cm, v osmém roce 18-38 cm, v devátém roce 19-41 cm, v desátém
roce 21-43 cm. V 15 letech dosahuje délky těla 45-60 cm. Dorůstá však i větších
velikostí, jak dokazují úlovky jedinců o celkové délce 60-80 cm a hmotnosti 3-6 kg.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve 4-7 letech v závislosti na rychlosti růstu. Vytírá
se u nás od konce dubna až do června, když teplota vody dosáhne 12-16°C. Jikry ukládá
na ponořené rostliny a na uměle připravená trdliště, např. z chvojí jehličnatých stromů.
Tření probíhá v hejnech a poměrně bouřlivě. Na 1 kg hmotnosti samic připadá 40-150 tisíc
jiker. V našich podmínkách je výtěr cejna velkého jednorázový. Vývoj oplozených jiker
trvá 3-4 dny.
Význam: cejn velký je hospodářsky významným druhem ve volných vodách, kde vytváří
značnou část produkce populací ryb.
Lov: je vyhledávaným a oblíbeným objektem lovu na udici. Lov vyžaduje znalost vody,
vnadění, použití vhodné nástrahy a především jemné rybolovné nářadí. Lovíme na položenou
nebo na plavanou v místech, kde předvnaďujeme. Jako nástrahu používáme např. těsto, kroupy,
kolínka, hrášek, hnojní červy a patentky. Lov cejna velkého je velmi náročný a mezi
našimi rybáři jsou skuteční mistři v lovu této ryby. Jeho maso je poměrně kvalitní a velmi
chutné, osvědčené je zpracovat početný úlovek uzením.
|