KAPR OBECNÝ - Cyprinus carpio
Řád: Máloostní (Cypriniformes), Čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
Rozšíření a výskyt: původní oblastí rozšíření kapra obecného v Evropě byly velké řeky
spadající do úmoří Kaspického jezera a Černého a Středozemního moře. V současné době je
rozšířen po celém světě. U nás je kapr obecný hospodářsky nejdůležitějším druhem ryb,
se kterým se setkáváme ve všech vodách s výjimkou malých toků, horských bystřin a jezer.
Původní divoká forma, zvaná sazan nebo kapr dunajský, se vyskytuje u nás pouze v Dunaji,
v Tise a v dolních tocích jejich největších přítoků. Setkáváme se s ním i v dolním toku
Moravy a Dyje. Ve většině ostatních vod včetně uvedených toků a v rybnících žije, je vysazována
a chována rybniční forma kapra, která byla vyšlechtěna v průběhu mnoha let jeho domestikace.
Tato forma je vysokotělá, vyniká dobrými růstovými vlastnostmi, přispůsobivostí a vyskytuje
se ve třech typech, lišících se ošupením a nazývaných kapr šupinatý, kapr lysec a kapr hladký.
Nepřítomnost šupin je však znakem nízké životnosti, takže v rybnících je většinou chován kapr
šupinatý nebo lysec. Tyto dvě formy jsou rozšířeny ve většině našich vod. Chov kapra v rybnících
má u nás dlouholetou tradici mající počátek ve 13. až 15. století.
Popis: tělo je robustně stavěné, celé nebo jen zčásti pokryté šupinami. Hlava je poměrně
krátká, tupá a ústa jsou směrována dolů. Pohyblivé a vysunovatelné rty vytvářejí rypec. Na
horním rtu jsou 4 vousky. Linie hlavy přechází ve hřbet přes záhyb a směřuje strmě vzhůru ke
hřbetní ploutvi. Ploutve má kapr obecný mohutné, tvrdé paprsky jsou silné. Hřbetní ploutev je
velmi široká. Ve hřbetní ploutvi jsou 3-4 tvrdé a 15-22 měkkých paprsků, v řitní ploutvi
3 tvrdé a 5-6 měkkých paprsků, v břišní ploutvi 2 tvrdé a 8-9 měkkých a v prsní ploutvi
1 tvrdý a 15-16 měkkých paprsků. V postranní čáře je u šupinatých kaprů 33-40 šupin, požerákové
zuby jsou třířadé, silné s plochou žvýkací ploškou rozbrázděnou rýhami. Žaberních tyčinek je 21-29.
Hřbet je tmavě zelený, šedý nebo šedomodrý, boky jsou žlutozelené až zlatisté, břicho
je žlutobílé. Ploutve jsou většinou šedomodré, řitní a ocasní však načervenalé.
Biologie: s kaprem se setkáváme ve všech typech stojatých vod včetně velkých údolních nádrží
a ve větších tocích mimopstruhového charakteru. Původním biotopem kapra obecného jsou dolní toky
velkých řek, kde se vyskytují tůně a ramena. Žije v hejnech, na zimu se ukládá v hlubších místech
a přečkává ji v klidovém stavu. Kapří plůdek se zpočátku živí pouze zooplanktonem (perloočky a buchanky),
ale velmi brzy začne hledat potravu na dně. Ze dna sbírá především larvy pakomárů a další vodní bezobratlé
živočichy. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.
Patří mezi středněvěké ryby, ovšem nejstarší jedinci se dožívají 20 až 30 let. Rychlost jeho růstu je
velmi dobrá, ovlivňuje ji podstatně dostatek potravy a délka vegetačního období. Je teplomilný, optimální
teplota vody je okolo 20-25°C. První rok kapr dorůstá 7-12 cm, druhý rok 15-25 cm, třetí rok 20-35 cm,
čtvrtý rok 25-45 cm a pátý rok 35-50 cm. Ve větších nádržích a řekách dosahuje hmotnosti i přes 20 kg.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 2-4 let. Tře se v květnu až červnu, když se teplota vody ustálí na 17-20°C
a v noci neklesá pod 14-15°C. Samci jsou menší a štíhlejší než samice stejného věku. V době tření se u samců
objevuje na hlavě a na vnitřní straně prsních ploutví třecí vyrážka. Samice může mít až přes milión jiker,
které jsou lepkavé, nažloutlé, o průměru kolem 1,5 mm. Vytírá se do čisté, čerstvě zaplavené vegetace.
Tření probíhá po skupinách. Vývoj oplozených jiker trvá 2,5-5 dnů, v závislosti na teplotě vody.
Význam: kapr je hospodářsky a produkčně rozhodujícím druhem v našem rybářství. Je důležitou složkou
rybí fauny mimopstruhového pásma.
Lov: ve volných vodách patří k nejvyhledávanějším rybám. Chycen na udici bojuje vytrvale a houževnatě.
Kapr má maso velmi chutné, obsahující 3-9 % tuku.
|