amur bílý

ÚHOŘ ŘÍČNÍ - Anguilla anguilla
Řád: Holobřiší (Anguilliformes), Čeleď: Úhořovití (Anguillidae)
legendární příběhy o lovu úhořů

Rozšíření a výskyt: v současné době se úhoř vyskytuje ve vodách celé Evropy. Obývá u nás všechny typy vod s výjimkou horských potoků a bystřin. Jeho výskyt je v našich vodách v současné době, kdy všechny řeky ústící do moře jsou přehrazeny nepřekonatelnými stupni, závislý úplně na vysazování monté nebo plůdku a násady.

Popis: tělo má dlouhé, hadovité, hlava je s tělem plynule spojena. Oči jsou malé, ústa koncová, spodní čelist přesahuje horní. Žaberní dutina má podobu kožovité kapsy a vyúsťuje otvory před prsními ploutvemi. Podle tvaru hlavy lze rozlišovat dvě formy-širokohlavou a úzkohlavou. Tělo je pokryto hladkou a sliznatou kůží, malé šupiny jsou zanořeny v kůži a na první pohled nejsou patrné. Úhoři říčnímu zcela chybějí břišní ploutve. Široká hřbetní i řitní ploutev jsou spojeny s ocasní ploutví a tvoří tak ploutvový lem. Ve hřbetní ploutvi je 245-275 paprsků, v řitní ploutvi 176-249.

Biologie: úhoř vede noční a skrytý způsob života. Ve dne se zdržuje v úkrytech a teprve večer a v noci aktivně hledá potravu. V zimním období upadá do klidového stavu. Možnost kožního dýchání mu umožňuje zdržovat se a přežít v bahně a ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Je značně žravý a živí se potravou živočišného původu. Velikost kořisti závisí na velikosti úhoře. Její hlavní podíl tvoří ryby a dále různí bezobratlí, jako červi, měkkýši, larvy vodního hmyzu apod. Je známo, že úhoř při hojnějším výskytu zcela decimuje stavy raků, zejména v uzavřených vodách. Do našich vod se úhoř říční dostává ve věku 3-5 roků jako tzv. monté, anebo násada. Úhoří monté je dlouhé 5-8 cm. Jeho růst je závislý na prostředí a dostatku potravy. Růst délky v jednotlivých letech života v našich vodách vykazuje následující hodnoty. V prvním roce 8-13 cm, ve druhém roce 10-17 cm, ve třetím roce 20-28 cm, ve čtvrtém roce 25-38 cm, v pátém roce 35-50 cm, v šestém roce 45-62 cm, v sedmém roce 50-70 cm, v osmém roce 57-75 cm, v devátém roce 62-80 cm a v desátém roce 70-88 cm. Někteří jedinci u nás žijí i delší dobu, okolo 17-20 let. Největší kusy dosahují velikosti 110-140 cm a hmotnosti 3-5 kg. U nás žijící úhoři jsou pouze samice. Důvodem tohoto stavu může být skutečnost, že sladká voda v tocích stimuluje u ještě pohlavně indiferentního monté vývoj jen samičího pohlaví. Samci se zdržují v ústí řek a v brakické vodě. Jakmile samice úhoře říčního dorostou (v průměru se jedná o prožití 10-13 let v řekách a dosažení délky 80-100 cm a hmotnosti 0,8-1,8 kg), začínají své putování po proudu, s cílem dostat se do moře. Nepřekonatelnou překážkou se však pro ně stávají přehradní zdi, kde nacházíme zbytky těl úhořů, kteří se snažili projít přes turbíny hydroelektráren. Migrace úhořů po toku jsou zvlášť intenzivní zejména v období letních či podzimních zvýšených vodních průtoků.

Pokud se samice úspěšně dostanou do moře, plují společně se samci na místa tření do oblasti Sargasového moře mezi Bermudami a Bahamami. Po výtěru v největších mořských hlubinách, asi 7000 m, mateční úhoři hynou a z jiker se vylíhne plůdek podobný průhledným larvám, které jsou dlouhé 7-15 mm. Zdržují se v hloubce 180 až 200 m, kde je teplota 20°C. Rostou zprvu rychle a v prvním roce dosáhnou 25 mm. Během tří let se tahem při hladině dostanou k evropským břehům. Přitom se dávají unášet Golfským proudem. Z tvaru vrbového listu po třech letech života se metamorfují v ústí řek do tvaru úhořovitého, tzv. monté. Z jedinců vystupujících do řek se vyvíjejí samice. Na jedince, kteří zůstali v moři, působí slaná voda a tvoří se z nich samci.

Význam: úhoř říční je vysoce ceněnou a hodnotnou rybou, jež nachází uplatnění v oblasti vývozu. Úhoří krev slouží např. k přípravě sér.

Lov: intenzivní braní úhořů můžeme očekávat, až se voda značně oteplí a nastanou první vlahé noci. Měsíc červen je přímo stvořen k lovu tohoto nočního tuláka. Náčiní volíme především pevné, při výběru prutu volíme spíše s tvrdší akcí a délkou 3-4 m. S delším prutem jsme spíše úhoře schopni udržet dále od překážky. Vlasec je vhodný 0,30-0,35 mm. Naviják vybereme spíše kvalitnější, neboť úhoře zdoláváme více navijákem a tak jsou na něj kladeny vyšší nároky. Háčky volíme velikostí 1/0 a 2/0. Důležité je vyhledání vhodného místa předpokládaného výskytu úhořů. Nejvhodnější je zlom nebo prohlubeň. I když je dno rovné snažíme se najít spadlé stromy, naplavené větve nebo vyvýšeniny. Nejvhodnější období je před velkými změnami počasí, nebo když jsou dlouhotrvající vedra a jsou hlášeny změny. Na vyhlédnutém místě nasypeme návnadu, která se skládá ze sekaných rousnic a granulí, toto smícháme a v dobu, kdy budeme lovit, vnadíme. Za nástrahy používáme rousnice, nebo malé okounky.
Zpět na stránku Atlas ryb

Copyright © 2000 - 2013 ÚN Lipno (rybaření) - Ing. Jaroslav Dvořák.   Všechna práva vyhrazena.